 
Shlédnutím této stránky jste přispěli na konta
|
|
Most
Do houstnoucího šera zazářil bod právě zapálené cigarety. Pomalu vdechoval tabákový kouř. Ještě ji ani třikrát nepřiložil k ústům, odhodil ji a rozčíleně zašlápl. Další věc, kterou nezvládl. Za poslední dva roky se snažil zbavit návyku na cigaretách asi padesátkrát. Zatím bezvýsledně. Šel ráznou chůzí ztichlým městem až k mostu. Měl tohle místo rád. Seděl tam navrchu a připadal si skoro jako pták. Díval se do líně plynoucí vody, tam dole pod ním. Zaklonil hlavu a chvíli se díval do nebe. Objevila se první hvězda. Dnešní noc, mu připomněla jinou, ne málo podobnou téhle. Bylo to dávno. Ještě jako kluk utekl z domu. Byl pryč jen jednu jedinou noc, než ho chytili a odvedli zpět. Jen jednu jedinou noc, ale tolik strachu co zažil tenkrát, nezažil snad za celý život. Cítil se opuštěně a strašně se bál. Ne toho, že byl sám. Bál se otce. Vlastně kvůli němu utekl. Když se napil, byl nepříčetný a zbil matku i jeho. Dnes však utíkal sám před sebou. Před svými myšlenkami, před svými zlozvyky, ale nejvíc utíkal před svými pocity.Chtělo se mu brečet. Na nebi se objevila další hvězda. Vrátil hlavu do původní polohy a začal vzpomínat. Po tváři mu stekla první horká slza. Loni tu ještě byla. Věděl o své nemoci, věděl o ní i on. Oba cítili, že čas vymezený jen pro ně se krátí. Zemřela před šesti měsíci, ale on se stále nemohl vyrovnat s její smrtí. Přesto, že oba věděli, že tu dlouho nebude, nemluvili o tom a plně si užívali každého okamžiku, co byli spolu. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Jednou ráno se ozval telefon a uplakaný hlas její matky mu oznámil, že jeho láska zemřela. Beze slova položil sluchátko a jen tupě zíral před sebe. Vždyť se s ní nerozloučil, nikdy jí neřekl, jak moc ji měl rád a jak moc mu bude chybět až tu nebude. Teď toho litoval, plač se stal nezvadatelným. Celých šest měsíců od její smrti chodil jako tělo bez duše. Nežil, jen přežíval. Rozhodl se náhle. Nepřemýšlel o tom co dělá, jen se naposledy podíval vzhůru a skočil. Asi tři vteřiny si užíval volného pádu a pak.... Voda se zbarvila krví v místech, kde jeho hlava dopadla na kámen. Tělo zůstalo bezvládně ležet v nepřirozné poloze. Konečně se zbavil návyku na cigaretách. V dáli bylo slyšet houkání půlnočního vlaku....
|
|
|
