|
|
|
 
Shlédnutím této stránky jste přispěli na konta
 
|
Je teplý listopadový večer, šelestící usychající listí na stromech značí brzký příchod podzimních větrů. Příroda se chystá k zimnímu spánku, křečci už si nanosili do svých spižíren zásoby, zvířata pomalu ulehají ke zdravému odpočinku. Uprostřed tohoto klidu se nachází obrovská pevnost s oprýskanou rudou omítkou a několika po zuby ozbrojenými vojíny na hradbách. Všude panuje podezřelé ticho. Bystrý klasik okamžitě vytuší, že se schyluje k silné bouři. František Vomáčka, nejzkušenější strážce věznice v Mírově, právě míjel kontrolní věž se silnými reflektory pročesávajícími okolí svým ostrým světlem. Od svého nástupu k vězeňským strážím si dělal křídou čárky na zeď vždy, když toto místo míjel. Byl to jeho soukromý rituál, kterému se ostatní bachaři smáli. Těch čárek už máš víc, než má Bill Gates dolarů! říkali s úšklebkem na tváři, aniž by vůbec tušili o kom mluví. Dnes se však vojín Vomáčka necítil ve své kůži. Svrběl ho levý palec u nohy, což mimo pokročilé stadium revmatu znamenalo, že něco visí ve větru. Už od začátku služby slyšel jakési podivné vrzání v uchu, přisuzoval jej však svému stáří. Vomáčkovy filozofické úvahy přerušil nezvykle agresivní štěkot psů, zřejmě nezvětřili jen redaktora nějaké komerční televize. Zbystřil proto svůj zrak a nastražil uši po vzoru dog pod hradbou. Tep srdce mu prudce vyskočil na 200, hladina adrenalinu začala stoupat rychleji nežli potok v Troubkách. Uvědomil si, že jej ze samého napětí přešlo i vrzání v uchu. Něco se děje. Tu náhle uviděl asi padesát metrů před sebou stín muže skákajícího přes hradby jako gumídek, oblíbená televizní hvězda mírovského hlídače. Než se pan Vomáčka nadál, byl muž za ostnatým plotem a běžel k lesu. Zkušený strážník, zocelený řadou přípravných tréninků na trenažéru, věděl přesně, co v takovéto situaci dělat. Pohotově sundal z ramene bajonet, z kapsy vytáhl kožený pytlík, třesoucí se rukou roztrhl šňůrku a začal ládovat svou zbraň střelným prachem. Prach, ač po včerejším praní kabátu u Vomáčků lehce navlhlý, byl velmi kvalitní a střelec jej nijak nešetřil. Konečně hodil do hlavně kulku a zacílil na vězně, který již byl jen několik metrů od lesa, který pro něj znamenal záchranu. Strážník znal dobře úlohu ostřelovačů z akčních počítačových her a během několika okamžiků sledoval uprchlíka skrz mušku. Ve chvíli, kdy si byl jist, že nemůže minout, stiskl spoušť. Ozvala se dělová rána. Ze střechy pevnosti se líně zvedlo hejno vykrmených holubů. Psi utichli. Vězeň však ve svém úprku za svobodou pokračoval. Vomáčka byl tentokrát neúspěšný. S hbitostí dvacetiletého studenta začal ládovat druhou várku střelného prachu. Když byl bajonet opět připraven ke smrtící střelbě, byl již cíl bohužel v nedohlednu. K sakru! ulevil si hlídač a začal v hlavě probírat další postup, kterým se bude nyní ubírat. Asi bych měl zavolat na kontrolní věž, aby spustili alarm. Pomyslel si. Dal tedy ruku k ústům a zvolal: Halóó, halóó, centrálo! Tady Vomáčka vorel. Uprchl nám zřejmě vězeň! Sklapni, dědku stará, ozvalo se z věže, právě mám cigárovou přestávku! Dobře, tak až dokouříš, spusť alarm. Čas nás tolik netlačí, teď už ho stejně nechytneme. A navíc mi právě končí služba, alespoň tento lehčí průšvih hodím na příští směnu. Během necelých 3 hodin byla informována česká policie, která jela okamžitě zkontrolovat ředitelku věznice, zda náhodou o plánu vězně něco neví. V rychlém sledu dalších tří hodin už prohledávala lesy, automobily a kdejakou díru lvovou v okolí Mírova. Bohužel neúspěšně. A co vy, milí čtenáři, počínali byste si jinak, než hrdina předchozího článku, pan Vomáčka? Situace však nebyla tak jednoduchá, jak se na první pohled může zdát. Pro vyvracení vašich iluzí vytvořila česká policie simulátor unikajícího vězně, na kterém si můžete své schopnosti a obtížnost situace vyzkoušet a změřit si tak síly s opravdovým realisticky propracovaným Kájínkem. Detailně je zde propracováno zvláště jeho chování, zvláště pak inteligence, která musela být bohužel poněkud omezena, neboť nikdo z týmu vývojářů nebyl na potřebné úrovni IQ, aby jej mohl simulovat. Lidé, kteří tuto hru dohrají do konce, mají zajištěn nástup na policejní akademii bez přijímacích zkoušek. Nikdo však v tuto alternativu nevěří. Máte-li PC nejméně s procesorem P4 1400Mhz, 256 MB RAM, Grafickou kartu GeForce2 Ultra a 10Mbit pevnou linku pro hraní přes internet, můžete si stáhnout tento 110Kb veliký soubor. Hodnocení hry v populárních časopisech: Gamestar 140%, SCORE 132%, Level 166%, BonusWeb 144%. Podle recenzentů tato skromná hra vysoce převyšuje kvality 3D akčních stříleček Quake 3 či připravovaného Unreal Tournament 2. Download
U tohoto článku je 31 příspěvků. » ZOBRAZIT PŘÍSPĚVKY « |
|
 |
| © kopyrajt 2000 - 2024 tým Prdel.cz Všechny zde zveřejněné exkrementy jsou, není-li uvedeno jinak, původní a dále zůstávají autorovým duševním vlastnictvím. Zákaz publikování kteréhokoliv materiálu bez našeho souhlasu. Platí bez výjimky až do posrání. |
