|
|
|
 
Shlédnutím této stránky jste přispěli na konta
 
|
Otřískaný a zašlý nákladní elipsoid coreilanského typu se lehce zhoupl, ale v prostoru studeného vesmíru, si toho nikdo z posádky nevšiml, anebo to přičítal vadným stabilizátorům, které měly tu vlastnost, že vynechávaly v těch nejnevhodnějších okamžicích. A za druhé, kdyby se posádka, složená ze směsice mimozemských ras té nejhorší pověsti a vzhledu, ze kterého se člověku zvedal nejen sklon k rasismu, ale i žaludek, nezajímala o deskovou holografickou hru, anebo, jako ostatně právě teď, nehádala o pravidlech a regulérnosti tahu. Sérii kakafonických hlasů, pískotů a hlasitých mručení, které by se sotva daly pokládat za hlasy, se navzájem přehlušovaly a nadávaly si. „A já ti, doprdele, řikam, že nefixluju, ty zasraná bronzová nádhero!“ „A´rgee, Joo´tey Joo´tey Joo´tu!“ Stolek s hrou s třeskotem dopadla na špinavou podlahu a na scéně se objevila rozličné variace nožů, blasterů a paprskometů. Kolem dvou nervózních hráčů se utvořil kruh ostatních čumilů, kteří nenápadně zaujímali co nejvýhodnější pozice pro rvačku. „Hned přestaňte, vy idioti! Porvat se můžete teprve, až bude naše zboží bezpečně ve skladech na Bespinu a do tý doby budete poslouchat, co řikám, nebo z tý prašivý zásilky neuvidíte nikdo ani kredit!“ přehlušil hrozící vřavu hlas zkreslený translátorem. Postava, oblečená do špinavého skafandru, vztekle vstoupila do haly. Z její holé a až obludně šišaté hlavy, pokryté bledou, lesknoucí se kůži, zářila dvojice velkých rybích očí. Místo úst měl tvor jen malou štěrbinu, kterou lemovaly skřele obojživelníka, které se vztekle smršťovaly a roztahovaly. Posádka znejistěla. „Slyšíte, pitomci!“ zavřeštěla bytost znova. Se špatně skrývanou nechutí se schovávali zbraně a s mručením se sedalo na nepohodlná křesla. Kromě nevraživých pohledů si však už nikdo nedovolil nic. „Jsou nervózní.“ Pomyslel si Smooda, velitel nákladní lodi –Rychlej bastard-, pašerák, podrazák a křivák v jedný osobě. „a mají bejt proč nervózní. Zdrhnout Jabbovi s pašovaným zbožím a navíc mu trochu pocuchat lidi, to chce fakt vodvahu a dávku sebevražedný šílenosti. Určitě jsou jim za prdelí všichni Jabbovi poskokové. Ty ubohý nuly! Už za dvě minuty skočí –Bastard- do hyperprostoru a pak mu můžou vlízt všichni na záda!“ Aniž si to uvědomil, křečovitě svíral pěsti. Aby zakryl svou vlastní nervozitu, rozeřval se Smooda na jednoho z iniciatorů rvačky. „Ještě jednou, uděláš takovou kravinu a budu to já, kdo si vybere vodměnu, kterou na tebe Jabba právě nejspíš vypsal! Kapišto, Grccho!“ A odešel z haly a zatímco se za ním ostatní podrážděně dívali, naklonil se Grccho, zčásti člověk, zčásti prase a zčásti šílenec, ke svému protivníkovi Boushhovi, kterému obličej zakrývala podivně tvarovaná přilba. „Já si počkám, zmetku. Na Bespinu z tebe udělám žrádlo pro mynocka!“ a s tím výhružně vycenil zuby. Boushh vydal z pod přilby vydala zvuk, který se dal přirovnat k pohrdavému smíchu. „Traach´de tooj, Joo´tey!“ „A z tebe by blil i Jawa, ty malá kryso.“ zavrčel Grccho. Otřískaný frachťák se podruhé zhoupl, ale ani tentokrát si toho nikdo nevšiml. Zvuk ohlušujícího skřípotu však nepřeslechl nikdo: táhl se přes celou loď a jeho intenzita nutila všechny zacpat si uši a schoulit se. Zvuk přestal stejně náhle jak začal a většina červených varovných kontrolek přešla do zelené barvy. Kromě jediné. -POŠKOZENÍ ŠTÍTU- hlásil blikající nápis na monitoru palubové desky. -OBLAST: SKLADOVÝ PROSTOR Smooda, otřesený zvukem, který doslova roztrhal jeho citlivé ušní bubínky, se potácivě zvedl z podlahy a komentoval celou situaci po svém. „Do hajzlu!“ prohlásil k celému vesmíru za oknem. Dobře věděl, že skok do nadsvětelné rychlosti musí přerušit. Smooda byl sice magor a jeho zarputilost dost často hraničila se šílenstvím, ale i takovej magor jako Smooda si dokázal spočítat, co by se mohlo stát, kdyby se –Rychlej Bastard- dostal s nějakou poruchou do nadsvětelný rychlosti. Nejspíš efektní trosky. K sakru. A to chyběly jenom dvě minuty! „Do hajzlu!“ pronesl Smooda, pro změnu k otřesené posádce, která se sbírala z podlahy. Co se to k sakru děje! „Do hajzlu!“ zopakoval Smooda sám k sobě a konečně zjistil, že se neslyší. Že nic neslyší. Nezdálo se, že by ho to rozzuřilo víc, než porucha jeho lodi. „Na co tak čumíte, idioti! Grccho, vem si pár lidí a padejte, doprdele, zkontrolovat sklad!“ Reptající posádka se rozeběhla ke skladovacímu prostoru. Veškeré osobní antipatie šly pro tuto chvíli stranou. Smooda se otočil k palubním přístrojům, ve snaze najít nějakou další informaci o poškození a vztekle mumlal. „Tohle příde někoho zatraceně draho!“ Ozval se další ohlušující skřípot. „Tohle si někdo vodsere!“ Část posádky, vedená Grcchem, se proplétala kolem kontejnerů s nákladem a zkoumala stěny lodi. Mechanický andriod EV-9D9, který je doprovázel, vzrušeně pískal a trhavě gestikuloval mechanickými pažemi. To, že mu nikdo nevěnuje pozornost, ignoroval a dokola mlel ve svém elektronickém jazyce. „Kecy. Co by to mohlo bejt jinýho, no co? Dostal nás asteroid! V systému Anoah je plno asteroidových polí, to ví přeci každej, ne?!“ promluvil k robotovi malý, po zuby ozbrojený humanoid, který křečovitě svíral pušku imperiálních úderných jednotek E-11. Stála ho hromadu kreditů, ale to mu nevadilo a rád se s ní vytahoval po hospodách v Mos Eisly. Jeho hlas připomínal zvuk čištěné kanalizační jednotky. Jako odpověď se na něj snesly útržky hlasitého pískání a bzučení EV-9D9. „My nejsme v systému Anoah?!“ „Pííp půůůpubbzzzíí“ „No co, stejně to byl asteroid!“ „Bzíííípkkkrkk!“ „Sklapni, konzervo!“ Další hádku přerušilo až tlumené dunění, který přicházel z nejvzdálenějšího konce skladu. Ten pak nahradil sykot unikající vzduchu. Grccho odjistil masivní pulsní dělo DLT-20 a zašklebil se na ostatní. „Někdo se dobejvá do lodi.“ EV-9D9 připustil, že šance na vniknutí do lodi je poměrně vysoká, což vyjádřil převodem na poměr se šestimístnými čísly. Zbytek party tohle sdělení evidentně zaskočilo, a většina si v hlavách dávalo dohromady, co jim to vlastně, ten kus šrotu, chtěl říct. Objevilo se krčení ramen a pár zmatených pohledů. Někdo to pochopil jako vtip a nepokrytě se zasmál. To ještě víc zmátlo ostatní. „No, ať je to jak chce, připravíme pro něj pěkný přivítání, co chlapi?“ zavrčel Grccho. Odpověděly mu různé variace na smích a cvakání pojistek na zbraních. Tomu všichni rozuměli. - II. POŠKOZENÍ ŠTÍTU- ožil znovu monitor. Smooda jen vztekle zabublal. Všechno se spiklo proti němu! Stiskem klávesy vyvolal další informace. -OBLAST: PODVOZKOVÁ ŠACHTA- Křikem vyslal další skupinu, aby obhlídla šachtu v podvozku lodi. Ta banda povalečů by bez něj ani nevydělala do záchodu! A přitom to všechno šlo tak lehce. Smooda se vždycky považoval za příliš ambiciózního a příliš hrabivýho, než mu dovolovala práce pro Hutta. Během stovek pašeráckých akcích po něm šli snad všechny možný obchodní federace, korporace a to včetně samotnýho Impéria. Zdrhal před tolika typama stíhačů, že už to ani nepsal do palubního deníku. Vyhejbal se tolika střelám z tolika typů zbraní, že kvůli některým musel prostudovat i odbornou příručku: protonový torpéda, iontový střely, palubní lasery…hnus. A to všechno kvůli těm málo šupům co vod Jabby dostal. A tak si dneska vod Jabby vzal víc zboží, než by starej gangster moh´ unýst. Naběhnul s chlapama do jednoho z ilegálních skladišť v Mos Eisly a provedli menší neplánovanou inventuru zboží: zbraně a koření. Brali všechno co se jim dostalo pod ruku. A pak tam taky byla ta sebranka Huttových poskoků…ze zbytků jejich těl nakonec složili velkej nápis hlásající světu „HUTT JE SMRADLAVEJ PARCHANT“ a strašně se tomu chechtali. Všechno proběhlo rychle a bez problémů, za necelou hodinu měli zboží na lodi a odstartovali dřív, než někdo ztropil poplach. Prostě brnkačka. Smooda doufal, že to tak taky zůstane po celou dobu, než skočí do hypersprostoru. Asi toho chtěl po Vesmíru moc… - III. POŠKOZENÍ ŠTÍTU- objevilo se potřetí na obrazovce. Skupina, vyslaná na kontrolu šachty, se mačkala v malém prostoru spodní časti lodi a s úšklebky pozorovala opisující se kruh modravých výbojů. „Ntama nochči kochpa teteda felu.“ konstatoval suše zelenokožnatý Rodian. Byl to všeobecně známý vtipálek s psychopatickými sklony a tohle byl jeho předposlední vtip v životě, což ovšem nevěděl. Zbytek party se zasmál, až na jednoho Weequaye, který neuměl trobštinu a dožadoval se překladu. „Ale, tady Bibo právě řikal, že nám nějakej frajer leze do lodi a myslí si, jak je asi strašně nenápadnej..hihihi…“ Všichni sklonili hlavně pušek do míst, kde se měl v několika příštích vteřinách objevit otvor a s ním i nezvaný návštěvník… Grccho umíral. A to tak rychle, že tomu ani nevěřil. Proto teď, zatímco mu další výboje trhaly tělo, marně přemýšlel o tom, kde asi udělal chybu. První chyba byla asi ta, že se vůbec narodil, ale takhle myslí před smrtí spousta lidí. Dokonce i taková nechutná bytost, splácanina nočních můr jako Grccho. Znovu si dával dohromady posledních pár vteřin. Takže…jakmile se vyříznutý kus trupu lodi s duněním poroučel na podlahu, spustili chlapy do otvoru palbu. A když řikám palbu, tak to sakra byla nějaká palba! Palba, kterou by neproběh´ ani šváb aniž by mu nepřipálili zadek, taková hustá palba to byla! Takže, když byl sklad plnej kouře, hlavně pomalu vychládaly a všem bylo jasný, že ten hajzl musí protejkat i hermetickým tunelem, se něco mihlo dírou a s cinkáním to dopadlo na zem. Ještě stihnul zahlídnout stříbřitý váleček, než ho, stejně jako zbytek skupiny, oslepil silný světelný výboj. A pak už se to jenom kazilo. První střela, kterou cizinec vypálil, nabrala vlastníka imperiální pušky a mrštila jím o jednu z beden. Jenom to mlasklo. Druhá střela probila pancíř, do kterého byl navlečený jeden z trojice Snivvijců. Měl tu smůlu, že byl otočený zády a tak s překvapeným výrazem ve tváři dopadl přímo na vlastní vnitřnosti. No co, Grccho ho neměl nikdy moc rád. Snivvijci dost smrdějí. Teprve pak útočník skočil dovnitř. Byl šedej…ten parchant byl celej v šedým a měl tak poškrabaný brnění, že připomínal droida v posledním tažení. Stejně poškrábaná byla i jeho přilba se spuštěním zaměřovačem. Ještě si stačil vybavit kus roztrhanýho hadru. Asi plášť. V každý ruce svíral krátkej blaster a rutině likvidoval pěkně jednoho gaunera po druhým. „Je to Fett! Zasranej Boba Feááárgh…!“ zařval někdo do střelby, než ho ten “zasranej Boba Fett“ sejmul střelou do krku. Zasranej Fett! pomyslel si Grccho a zamířil pulsním dělem na postupující postavu… Než stačil zmáčknou spoušť, něco mu vytrhlo kvér z rukou. Pak Grccho zjistil, že nemá nejen kvér, ale ani ty ruce, ve kterých zbraň držel. Ale to bylo nic s porovnáním se jeho břichem, který děrovatělo pod intenzivní střelbou Fettových blasterů EE 08. Byl poslední naživu, tak se ani nedivil, že si ho Fett tak vychutnává. Zasranej Fett! Zasranej Fett! Je to fakt třída…ten zasranej Fett! Než definitivně zkapal, napadlo Grccho, že ta největší chyba byla spíš v tom, že nikdy neměli nasrat starýho Hutta a šahat mu na zboží a zabíjet mu lidi. Jo, to byla ta chyba. Bohužel pro Grccha a celou skupinu, vyslanou na kontrolu prostoru skladiště, už nikdy nedostanou šanci se z toho poučit. Boba Fett pohledem zkontroloval skladiště a kontejnery se zbožím. Když odcházel směrem k můstku, nechával za sebou krvavý stopy od podrážek bot… …modravý výboj dopsal kruh a se syčením zapadl někam dolů. Ale to už Bibo i ostatní ze skupiny číhající na návštěvníka v podvozkové šachtě spustili palbu dokud většině nedošla energii ve zbraních. Z otvoru v podlaze se valil dým, do kterého sem tam zapraskala elektřina. „Čuba treffalta kuwello peda nebdo.“ pronesl posměšně Bibo, čímž definitivně udělal tečku za svou existencí coby baviče. Vlastně tím udělal tečku za svou existencí vůbec. Z otvoru se vyšvihnul šupinatý žlutý pařát a sevřel Rodiana za kotník a než kdokoliv stačil zareagovat, stáhl ho dolů. Ozvalo se pouze zachroptění zakončené zvukem páraného masa. Asi tři vteřiny nato se Bibova hlava přikutálela k nohám strnulého Weequaye, když jí kdosi hodil dírou zpátky. „Něco má vyřezanýho na ksichtě…“ promluvil někdo do ticha. Kromě bibova překvapeného výrazu ve tváři, měl na čele čerstvě vyrytý nějaký nápis. „Tak to přečti, né?!“ dožadovali se ostatní. Weequay natočil hlavu ke světlu a zkomolenou trobštinou oznámil ostatním: „Je napísovaný tu: VEDLE, SRÁČČČI…“ víc nedořekl. Mohl za to termitový granát, narvaný v krku bibovy hlavy, který mu vybuchl do obličeje. Dírou v podlaze se mihla vysoká postava s plazí hlavou a žlutou šupinatou kůží. „KurvatojeBossko´smevšichnivřiti!“ A pak se to už jenom kazilo… Nakonec po Bosskovi zůstala hromada těl, která vypadala, jako by prošla řezacími lasery na porcování rudy. A samozřejmě krev od podrážek bot, které mířili k můstku… „Užžžž mě to nebavvííí!“ „No, tak s tim přestaňte, ne?“ „Ssssklapniii!“ Smooda sklapnul, protože, a to si musel přiznat, jednoduše neměl na výběr. Stál na můstku a ze tří stran ho na bledé hlavě tlačily hlavně zbraní. Přímo naproti sobě měl postavu v šedém brnění, známého celému vesmíru jako Boba Fett, který mu tisknul k čelu blaster EE 08. Smoodovi tak pohled na okolní svět vyplňovalo hledí Fettovi přilby se spuštěným zaměřovačem. O Fettovi se obecně vědělo, že nepřijímá každou zakázku, ale pečlivě si vybírá. A to hlavně podle odměny. Do pravého spánku se mu pro změnu zavrtávala hlaveň pulsního děla, který ve svých mechanických pažích svíral android IG 88, jeden ze tří prototypů armádního droida, kterému se podařilo uniknout z výzkumného střediska. Zanechal za sebou hromadu nekvalifikovaných testů, zkoušek a taky mrtvol mechaniků, vědců a ochranky. Monotónně bzučel. A do třetice tu byla hlaveň pušky EE 3, masírující mu zátylek. Její vlastník, trandoshanský plaz Bossk s vysokým kontem úlovku a regenerací těla, byl pro změnu známý tím, že své oběti rád stahoval z kůže. Zaživa. Právě on přerušil několika minut trvající patovou situaci svým syčivým hlasem. Smooda měl pocit, že by mu jeho případná intervence mohla zachránit krk. „Hele, mám dost kreditu, abych všem třem zaplatil případnou ztrátu paměti…“ zkusil to s nadhledem. Rána pažbou tak trochu naznačila, že by další případná intervence mohla skončit od tvrdší rány až po vyříznutí jazyka. A to, že žádný nemá, by ani jednoho z nich nezastavilo. „Nebít-ho.Víc-živý-víc-prachů.“ Ozval se IG 88. „Já sssi sssvýho vězně můžžžžu, mlátit, kdy ssse mi kurvaaa zachceee!“ odsekl Bossko a provokativně praštil Smoodu ještě jednou. „Hele, tohle je fakt trochu…“ snažil se Smooda zaprotestovat, když chytil další ránu, tentokrát od robota. „Neříkat-ti-on-SKLAPNI?Jak-to-myslel-MŮJ VĚZEŇ? On-můj vězeň-moje-prachy!“ „A kdo říkáááá, že sssi je vyzvedneššš ty, grile. Ten parchant je můjjjj.“ Bossko si přitáhl Smoodu na svoji stranu. „Ne!On-můj!“ zavřeštěl elektronicky IG88 a hydraulickou paží si přitáhl zmateného vězně zpátky. Zpod poškrábané přilby se ozvalo zdvořilé zakašlání, načež Fett prohlásil. „Hovno.“ a vrátil Smoodu zpátky doprostřed. Skrz okno lodě dovnitř zvědavě nakukoval vesmír a čekal, co bude dál. Měl koneckonců všechen čas na světě. Jako první to vzdal právě Bossko. Trandoshané nebyli nikdy moc trpělivý druh a Bossko nebyl v tomhle směru žádná vyjímka. „Sssseru na vásssss! Beru si hlavy těchhh tuháčů kolem, alespoň tahle cessssta na hovno, nebude ssstát úplně zzza hovno. Hutt vypsssal prachy i za ně. Kromě toho mi utikaj dalššší kšššefty…“ Tlak na zátylku Smoodovi hlavy zmizel společně s hlavní děla a Bosskem. „Mějte ssse, buzzny. Doufám, že vásss trefí voba šššlak.“ Rozloučil se posměšně. Za několik minut ze odněkud zezdola ozvaly zvuky zápasu, to jak s hlasitými kletbami odřezával Bossko hlavy svým obětem. Po několika marných pokusech vzdal i pokus dát dohromady hlavu jednoho Rodiana, kterýho znal zbytek galaxie jako velkýho vtipálka pod jménem Bibo. Tak jednoho šílence mám z krku, pomyslel se Smooda. Na druhou stranu, ti dva nejhorší mi pořád míří na hlavu a nevypadá to, že by to jeden z nich vzdal. Zatracená tvrdohlavost! Posraný zabijácký zásady a zkurvený ego! „Dohodnout-se. Já-vězeň-ty-náklad. Fér-obchod.“ zkusil to po chvíli IG 88. Fett zavrtěl hlavou. „Ne, já si beru vězně a ty si vem náklad.“ Ozval se hlas zkreslený přilbou. Android vypískl vysokým tónem. „Ty-blázen! Nasrat!“ Uplynula další chvíle, kterou by Smooda popsal jako „nekonečnou“. Pak jeho zoufalý pohled sklouzl do rohu místnosti. „A co takhle si zahrát?“ pronesl konverzačním tónem. Ani ne za deset minut později seděl Smooda svázaný ve velitelském sedadle. Dost pevně svázaný. No, alespoň sedim na zadku…a taky mám pěknej výhled na hru…pomyslel si ironicky. Fett spolu s robotem seděli naproti sobě, každý na jedné straně stolu. Nakonec se oba dohodli na tom, že vítěz si může vybrat: vězeň nebo náklad. A hraje se jenom na jednu hru. Byla na nejlevnější holografická hra, kterou pořídíte za pár šupů v každým vetešnictví na Mos Eisly. Deska se rozsvítila a na kulaté desce, rozdělené černými a bílými políčky, se dvě armády holografických postav seřadily proti sobě. „Hraj.“ kývnul Fett na robota. Hra začala. „Vzít-náklad-vypadnout-odtud“ ze reproduktorů IG 88 zazněl zvuk připomínající elektronický smích. Podle Smoodova pozorování neměl Fett nejmenší šanci. Možná že IG 88 byl mechanicky sadistickej psychopat bez špetky fantazie, ale pořád to byl robot. Né nadarmo se jim říká „umělá inteligence“. Zřejmě měl podobný taktický manévry v malíčku svý mechanický pracky. No není se co divit, počítač je holt ještě pořád počítač…a teď mě tenhle „počítač“ předhodí Huttovi jako na talíři. V průběhu hry stačil zahlídnout mizející Bosskovu loď, která se odlepila od –Rychlýho Bastarda- a zmizela hyperprostorem. Asi na Tatooine. Smooda si pomyslel, že se tam s nim asi dost brzo potká. Ve smradlavým Huttově paláci, s příšernou hudbou, kterou produkuje ten modrej parchant Max Rebo. Pravděpodobně skončí jako žrádlo pro Rancora a pobaví tak svým koncem celou tu sebranku v paláci, nebo ho v horším případě hodí Sarlaccovi. Možná ho dostane do práce 8D8, i když ten je spíš přes mučení jiných androidů…samozřejmě to všechno v případě, že ho IG 88 nesejme hned tady, aby mu nedělal během cesty potíže. Moc rád by věděl, jak se pod tou přilbou asi Boba Fett tváří, když nakládá zboží, který „prohrál“. To všechno pod bedlivým pohledem IG 88, kterej nechtěl očividně nic podcenit. „Teď-vypadnout-Fett.“ Zapípal, když Fett odnesl ukradený zboží do Otroka 1, lodi přišpendlený na boku –Rychlýho Bastarda-. „Vyřídit-Huttovi-ať-připravit-prachy-za-vězeň“ prohlásil nakonec se zvukem smíchu. Jako odpověď se mu dostalo jenom vzteklé zavrčení. „Neřikej hop, dokud máš hnáty.“ Prohlásil nakonec Fett suše a zmizel v útrobách vlastní lodě. Za chvilku se Otrok 1 dolepil od lodě a mizel ve vesmíru. IG 88 strčil do Smoody hlavní děla. „Pohnout-se! A –žádný-triky-nebo-bum!“ „No jo, já se přece neposeru…“ Dotek paralyzéru ho však přesvědčil o něčem jiném. Loď, kterou IG 88 vlastnil, byla to nejnepohodlnější vesmírný plavidlo, jaký kdy Smooda viděl. Její konstruktér zřejmě nepočítal s lidskou, jestli vůbec nějakou, posádkou. Navíc měl spoutané ruce a nohy tak, že připomínal balík s velkým uchem pro uchycení. Rána paralyzérem pekelně bolela. Ještě že bude brzy po něm… Smooda zkroutil hlavu aby tak viděl na robota u řídícího pultu lodi a skrz průzor zahlédl vesmír. Do ticha znělo tlumené hučení motorů a občasné zapípání IG 88. Zdálo se, že je sám se sebou spokojen. To však jenom do chvíle, kdy najednou něco udeřilo do lodi a Smooda zahlédl kratičký záblesk. Nemusel moc přemýšlet o tom, co se stalo. Jeho loď –Rychlej bastard- právě explodovala. Fett zřejmě nepřenesl přes srdce, že vězně má v rukou konkurence a tak přešel ke starýmu, osvědčenýmu „Když ne já, tak nikdo.“ Ke stejnýmu závěru došel i IG 88. Vzrušeně pískal svý elektronický nadávky. „Parchant-Fett! Co-myslí on?! IG 88-amatér?! Hovno!“ mlel dokola, když praštil do vysílačky a zvýšeným „hlasem“pronesl. „Ty-myslet-já-idiot?!“ Nato se Fett ozval a jeho suchý, nevzrušený hlas naplnil prostor lodi, takže ho slyšel i svázaný Smooda. „Ne, ty nejsi idiot. Jenom idiot jako Bossko nechá zaminovat tvojí loď a pak se strašně rychle zdejchne…určitě si myslí jak nás voba přechcal…“ „Bossko?! To-udělat-on?!“ „Jak jsem řekl. Byl to Bossko. Moje nálož je totiž přímo na tvojí lodi a asi za pět vteřin ti roztrhá motory a nádrž…“ „Ty-hajzl!“ „Ty nejsi idiot, mixére.Ty jsi šéfidiot a navíc jenom robot…“ Smooda nevěřícně poslouchal vysílačku a pak, aniž do konce svýho krátkýho života věděl proč, se začal strašně smát. Snad kvůli tomu, jak se kusu plechu s barevnýma diodama může najednou objevit výraz nekonečnýho rozčarování a idiotskýho výrazu překvapení. „Hej šrote! Hahaha…právě jsi přišel vo hnáty…“ zařval ještě Smooda, než multi-detonátor roztrhal loď na kousky svítících částic, které zazáří a zhasnou, než je pohltí nekonečný vesmír. „Hop…“ pronesl Fett posměšně ke kouli světla, která zbyla z lodi koneckonců i z IG 88. Vlastně to nebyl zas tak špatnej kšeft: shrábne prachy za náklad a navíc jeden z konkurence je definitivně ze hry. Pravda, bude si muset promluvit s Bosskem o náloži na Smoodově lodi, ale takových rozhovorů už spolu měli několikrát. A co je nejdůležitější, nikdo se nedozví, že Fett poprvé prohrál v holografický deskový hře. Za to ten jeden multi-detonátor určitě stál, i když se zatraceně těžko shání. Jistě, mohl by je nechat vyrobit, v Mos Eisly zná jednoho androida, co je špička ve výrobě pyrotechniky. Ale znáte to…věřte robotům. Otrok 1 plul vesmírem, než ho skok hyperprostorem nasměroval k planetě Tatooin. VYSVĚTLIVKY:Bespin: Planeta s plynovým jádrem obaleným atmosférou. Vzhledem k tomu, že planeta nemá žádné pevné kontinenty je jediným obyvatelným místem „Oblačné město“. Bespin je vysoce lukrativním místem hlavně díky těžbě, zpracování a exportu vzácného antigravitačního plynu tibanny (viz Hvězdné Války 5: Impérium vrací úder). Jabba Hutt (vlastním jménem Jabba Desilijic Tiure): Další potomek z dlouhé generace Huttů, kteří vládnou (samozřejmě díky vydírání, vraždám, výhružkám a ilegálním obchodům se zbraněmi a kořením) galaktickému zločineckému syndikátu. Milovník brutální zábavy, velkých zisků a nápaditých poprav, žijící ve svém paláci na planetě Tatooine (viz.Hvězdné Války 6: Návrat Jediho). Boushh: Mimozemská rasa, elita mezi lovci lidí díky svým skvělým stopařským schopnostem, za který si pochopitelně účtují nehorázné ceny (viz.Hvězdné Války 6: Návrat Jediho). Mynock: Parazité na bázi křemíku, žijící v kosmu. Napadají vesmírné lodě na kterých se živí lodními vysílači a kabely pod napětím (viz Hvězdné Války 5: Impérium vrací úder). Jawa: Mimozemská rasa hojně obývající různé galaxie. Kočovníci se schopností ukrást a prodat v podstatě cokoliv. Žijí v klanovém uspořádání a většinou cestují po planetách ve starých hornických transportérech (viz. Hvězdné Války 4: Nová naděje). Andriod EV-9D9: Zastaralý typ protokolárního droida, jehož modifikace se, po uvedení nového typu C-3PO, měnila v několika sériích. Anoah: Galaktický systém, známý svými smrtelnými asteroidovými poly a výskytem tzv. Vesmírných slimáků (viz Hvězdné Války 5: Impérium vrací úder). E-11: Standardní zbraň (firma Blastech) jednotek Impéria. Výborný dotřel, dostatečný výkon, kompaktní vzhled, revoluční systém v oblasti chladícího systému. Energetický článek má energii na 100 výstřelů. Cena na černém trhu 2500,-kreditů. Mos Eisly: Jediný vesmírný přístav na planetě Tatooine. Díky své vzdálenosti a minimálnímu zájmu Impéria též dějiště ilegálních obchodů a shromaždiště hledaných zločinců (viz. Hvězdné Války 4: Nová naděje). DLT-20: Laserová puška firmy Blastech. Vysoká přesnost výboje díky koliminačním prstencům a delšímu galvanickému vodiči. Vyrobené na zakázku pro úderné jednotky Impéria. Cena na černém trhu 3000 až 3500,-kreditů. Rodian: Mimozemská rasa považující námezdní lov za sport. Díky „hmyzím“ očím mají výborné vidění ve tmě. Brutální, nicméně ne moc inteligentní (viz. Rodian Greedo, Hvězdné Války 4: Nová naděje). Weequay, Snivvijec: Velmi příbuzné mimozemské rasy s násilnickými a sociopatickými sklony, kteří si pro mrtvolu takříkajíc nejdou nikdy daleko. EE 08: Blasterová pistole. Oblíbená pro svojí vysokou kadenci a průraznost, nevýhodou je její poměrná robustnost. Většinou je používaná ve „dvojici“, aby se tak zvýšila palebná síla. Držení této zbraně je ilegální. Cena na černém trhu 4000,-kreditů za kus. Android IG 88: Prototyp vyráběného armádního robota. Po „chybě“ v programu se pěti již vyrobeným prototypů podařilo utéci z laboratoře a rozprchnout se do okolních galaxií. Při tomto incidentu přišlo o život dvacet členů výzkumu včetně ochranky. Některá těla se pohřešují dodnes (viz Hvězdné Války 5: Impérium vrací úder). EE 3: Blasterová puška. Její dostupnost je značně nízká pro svojí ilegalitu. Její smrtící účinky na kratší vzdálenost jsou znásobené vysoce trhavými střelami, zranění po takových střelách je z devadesáti procent smrtelné na jakékoliv části těla. Cena na černém trhu 5000,-kreditů. Max Rebo: Ortoloan, pološílený hráč na klávesy, jehož jedinou starostí je dostatek jídla. Patří mezi oblíbené umělce Jabby Hutta už jenom z důvodu, že nebere plat v penězích, ale v jídle (viz. Hvězdné Války 6:Návrat Jediho). Rancor: Pětimetrový dravec neznámého původu. Jabba ho chová v jámě pod palácem a krmí ho nepohodlnými bytostmi. Jejich bolestný konec je pak v paláci považován za velice zábavný a biologicky poučný (viz. Hvězdné Války 6:Návrat Jediho). Sarlacc: Unikátní živočich vyskytující se pouze v pouštích Tatooine. Oběti vtahuje do své tlamy, podobné přírodní jámě, pomocí chapadlovitých končetin. Ve chřtánu je pak kořist trávena až několik set let než dojde ke spojení metabolismu (viz.Hvězdné Války 6: Návrat Jediho). Android 8D8: Původně těžký průmyslový robot vyrobený rasou Verpinů. Nyní ve vlastnictví Jabby Hutta a po prodělání lobotomie sloužící v mučírně Huttova paláce, kde nutí droidy ke spolupráci, popř. k likvidaci (viz.Hvězdné Války 6: Návrat Jediho). Otrok 1 (Orig. Slave1): Vesmírná loď Boby Fetta. Původně starý policejní člun vylepšený jak ve zbraňových tak ve sledovacích systémech (viz Hvězdné Války 5: Impérium vrací úder).
U tohoto článku je 7 příspěvků. » ZOBRAZIT PŘÍSPĚVKY « |
|
 |
| © kopyrajt 2000 - 2024 tým Prdel.cz Všechny zde zveřejněné exkrementy jsou, není-li uvedeno jinak, původní a dále zůstávají autorovým duševním vlastnictvím. Zákaz publikování kteréhokoliv materiálu bez našeho souhlasu. Platí bez výjimky až do posrání. |
